Šalomounova pečeť

ŠALOMOUNOVA PEČEŤ

Isak Samokovlija

Cena	251 Kč
Běžná cena	279 Kč
Sleva	10% (28 Kč)
Dostupnost	Skladem
Poštovné a balné	ZDARMA

		Vložit do košíku

Šalomounova pečeť

Za poslední „balkánské války“ v první polovině 90. let minulého století se někteří čeští publicisté ve snaze pochopit příčiny velkosrbského obléhání a ostřelování Sarajeva občas dovolávali Andrićovy charakteristiky Bosny jako „země nenávisti a strachu“, třebaže spisovatel tuto nemilosrdnou charakteristiku vložil do pera literárního hrdiny povídky Dopis z roku 1920, jenž před tou údajnou nenávistí uprchl posléze do (asi méně nenávistné?!) západní Evropy (ovládané v té době Hitlerem, Mussolinim a Frankem a těmi, kteří těm třem ustupovali) a který zahynul ve Španělsku jako lékař při leteckém útoku na nemocnici i se svými pacienty.

Bylo mi vždy líto, že těmto našim znalcům Bosny zároveň jako protipól nevytanulo na mysli také docela jiné pojetí země v průsečíku čtyř náboženství, národností a kultur: pojetí sarajevského lékaře a prozaika Isaka Samokovliji, který hned v první své povídce Rafův dvorek uvádí na scénu takříkajíc sousedskou Bosnu, kde kolem jednoho dvorku žijí v míru a bázni boží lidé různých vyznání a kde se katolická holčička jaksi samozřejmě modlí k Matce Boží za umírajícího židovského žebráka.

Bližší informace
O autorovi

Počet stran	288
Typ	Brožovaná
Rok vydání	2016
ISBN	978-80-7465-236-3
Rozměry	140 x 205 mm
Edice	Mimo edici

Isak Samokovlija

Isak Samokovlija (1889–1955) jugoslávský prozaik a dramatik. Pocházel z rodiny španělských židů-sefardů, kteří po vyhnání ze Španělska koncem 15. století našli útočiště v osmanské říši. Vystudoval sarajevské gymnázium a vídeňskou lékařskou fakultu. Jako medik a lékař prožil na frontě část první světové války. Po válce působil v rodném městě, ve Fojnici a nakonec v Sarajevu, kde se aktivně účastnil také literárního života. Debutoval až v 38 letech prvními povídkami a r. 1929 vydal svou první a nejlepší knihu Od proljeća do proljeća (Od jara do jara) s vitalisticky laděnými záběry rodného Podriní, ale zejména s moderně realisticky koncipovanými příběhy ze života chudých sarajevských židů-sefardů, usilujících o „ždibíček štěstí v životě“, jejichž svět jugoslávské literatuře vůbec objevil. Oběma tematickým okruhům zůstal věren i v knize Pripovijetke (1936, Povídky) a vrátil se k nim z jiného úhlu i po druhé světové válce, už s tragickým vědomím, že sarajevští sefardi navždy zmizeli ve vyhlazovacích táborech a plynových komorách. Na fašistická zvěrstva reagoval povídkou Prazničko veče (1945, Sváteční večer) i prózami nedokončeného cyklu tzv. Davokových vyprávění (posmrtně v knize Nemiri, 1956, Nepokoje). Jako dramatik dosáhl největšího úspěchu dramatizací vlastní povídky o vášnivé cikánce Hanka (1931).

Další knihy autora Isak Samokovlija